Chobotnička

Jeejay (31. 5. 2009)

Ráno vstanu rozklepnu vajíčka
upíjím kávu z hnědého hrníčka.
Pořád se potácím od stěny ke stěně,
na hajzl přicházím cejtím se příšerně.

Říkám si, co kdybych hupsnul si do hajzlu,
chvilku si zaplaval v tomhletom blivajzu.
Doplavat do moře místo jít do práce
zkrátka a protože bude to legrace!

R:
Být medůzou,
plavat si tam a zpět.
Být proudy unášen
a potom stoupat vzhůru.
Žít v poklidu,
a kašlat na ten svět.
Zaplout si do chaluh
na vodní tůru.

A jako medůza žil bych si bez stresu
jen když bych doplaval k ňákému útesu.
Chyt bych se za skálu a nebo za kytku,
tam bych si počíhal na vesmírnou rybku.

Jářku, rybičko, mám trochu pres,
asi se rozmlátím tadyhle o útes.
Prosím tě použij trochu své magie,
dostaň mne z útesu dřív než mne zabije!

R:
Být vorvaňem
vorvaň má síly dost.
Mávne ploutvemi
a bude rychle v prachu.
Mořské útesy
jsou mu jen pro radost.
On je veliký
a nemá důvod k strachu.

Br:

Kapitán Achab se svojí velkou lodí
vyjede zpoza útesu 3-2-1 harpunou hodí.
Kapitán Achab má asi něco proti vorvaňům
Harpuny, dělo a loď a já lítám zase v průseru.

Ráno vstanu rozklepnu vajíčka
upíjím kávu z hnědého hrníčka.
Pořád se potácím od stěny ke stěně,
na hajzl přicházím cejtím se příšerně.
Říkám si, ty vole, to byl zas blbej sen
a teď mě čeká další pracovní den.
Budu zas přemýšlet co to vše znamená.
A zas mne napadne myšlenka šílená.

R:
Být medůzou,
plavat si tam a zpět.
Být proudy unášen
a potom stoupat vzhůru.
Žít v poklidu,
a kašlat na ten svět.
Zaplout si do chaluh
na vodní tůru.


Něco k poslechu