Dům se potopil
Lda


Dům se potopil, odešel zpět domů
tam, kde začíná život stromů
posledního posla historie jeho dým zahalil
nový konec se v počátek obrátil

vítr vane tak, jako prvé
na zbylé živé, na živé mrtvé
i slunce svítí bez zásahu dějin
na zeleň v prachu na zeleň ruin

R:
bolí to bolí
ale méně než prve
duše se drolí
ztratila krve
ne-bolest, ne-radost
a kroky v neznámí
neubohost
jsou kroky poznání
žití je život
beze štěstí
můj další pochod
je do bezbolestí
vzpomínky tíživé vrací se zpět
a nanovo dělám krok vpřed
draků už není – nejsou už k mání
jsem drakem sám k sobě, jsem poslem přání

nemám už bolest, nemám už zášť
nemusím v šílenství z cizího krást
ač moje tělo pozbylo tvar
navzdory času – já stojím dál

R:
bolí to bolí
ale méně než prve
duše se drolí
ztratila krve
ne-bolest, ne-radost
a kroky v neznámí
neubohost
jsou kroky poznání
žití je život
beze štěstí
můj další pochod
je do bezbolestí
co v bolesti spadlo
že nejsem si cizí
co tehdy nebylo
je má duše ryzí