Get Adobe Flash player

Monthly Archives: Duben 2014

  • Rozhuda,Rosie, By lift to sky
  • Playlist: Lesní píseň, Doteky, Strach z ticha
  • Tak jsme se po 4 mesících dostali zase na podium. Jelikož je tradicí, že na vítání jara se vystupuje v maskách, tak jsme si zmalovali ksichty a pořídili trika s písmeny H L D P a vzadu jsme měli 4E V E R. Čili takový živý transparent. Bohužel to při osvětlení na podiu nebylo vidět. Abychom ukázali, že jsme se celou dobu neflákali, tak jsme zařadili rovnou dvě novinky. Bohužel další problém nastal ihned při nástupu, kdy nám bylo oznámeno, že jsou k dipozici pouze dva zpěvy, jelikož nové písně jsou založeny na zpěvu nás všech, byli jsme, lidově řečeno, v prdeli. Jelikož nemá smysl brečet nad odpálenými vstupy na mixu (další tradice Vítání jara – tuhle bych si klidně odpustil), tak jsme se s tím poprali, jak jsme mohli. Nebyl to zas takový průser, ale obě nové písně budou muset projít reparátem, než se uvidí, jak se povedly.
    Zbytek akce byl docela pohodový a ostatní kapely hrály fajn, jen klukům z Rozhudy nějak kulhala rytmická sekce, ale i tak se mi líbili.
  • Krtek:By lift to sky – kluci nějak dlouho zvučili, ale nakonec začali. Pěkně svižné písničky. Tu a tam jsem cítil vliv Blink 182, ale kdo ví? Produkce neměla  moc hluchých míst a bylo vidět i slyšet, že kluci mají našlápnuto někam dál.

    HLDP – nejdřív jsem šel za zvukařem si dohodnout počet mikrofonů, načež jsem zjistil, že mixpult má odpálený vstupy a tedy fungují jen 2 zpěvové mikrofony. To byla rána ne pod pás, ale přímo do koulí, celý náš set byl v podstatě k ničemu, protože zrovna jsme si připravili písně složené pro 4 zpěvy. Takže jsme se připravili a začali. Lesní píseň byla uměle natažena, aby následující píseň Doteky nebyla takovej průser.  Doteky začaly pěkně, ale při vokálně improvizační pasáži jsem si zapomněl otevřít svoji „nápovědu“ a navíc mi začal stékat pot do očí, takže i kdyby nápověda fungovala, stejně bych ji nemohl číst – leda, že bych přestal na chvíli hrát. Nouze! Po chvilce, cca 10 minutách, jsme doteky dohráli a zkusili další novinku Strach z ticha. Já omylem zapomněl, že píseň začíná volně (včetně ladění kytar), tak jsem trousil nějaké poznámky, než mi došlo, že takhle ne. Ale jinak ten Strach z ticha… postupně mě to vařilo a na konci ne a ne chtít skončit, byl jsem mimo, chtěl jsem být v hudbě, zahlcen, pohroužen v extázi… bylo to strašně moc silný. Muselo, protože přes připravované překvapení: převlek živý transparent, remix písniček zúčastněných kapel, či jen vokální improvizace – nic z toho se nepovedlo. Ale ten strach z ticha… ten mě fakt rozboural. Moc se mi to líbilo.

    Rosie – kluci se svým punk rockem, nebo jak se ten styl zrovna dneska nazývá, mají našlápnuto pěkně vysoko. Bylo cítit, jak jsou dobrý, nebo se mi to alespoň z nich tak zdálo.

    Rozhuda – i s časovým skluzem kluci hráli paradoxně klidněji. Nevím, jak  moc je zasáhl nedostatek mikrofonů, ale necítil jsem nějaké křeče. Samozřejmě roztancovali celý sál  (tedy i ty, které předchozí kapela ze židlí nezvedla). Pěkné.